Proč se vůbec napojovat
Dokud modelu kopírujete čísla do chatu nebo mu popisujete, jakou kampaň chcete, dostanete text, který pak stejně ručně naklikáte. Jakmile má Claude nebo ChatGPT přímý přístup do reklamního systému, umí si data vytáhnout sám a kampaň rovnou založit.
Cest, jak ho tam pustit, je víc. Liší se tím, jak rychle je nastavíte, kolik spotřebují tokenů a co v účtu reálně zvládnou. Popisujeme je podle toho, jak s nimi pracujeme na klientských účtech v agentuře.
MCP server: co to je a kde má limity
MCP je propojka mezi AI a jinou službou, třeba Gmailem nebo reklamním systémem. V Claude ji přidáte jako konektor: vložíte adresu MCP serveru, přihlásíte se účtem dané platformy a model od té chvíle může v účtu pracovat za vás. Stejně to jde i v ChatGPT.
Meta svůj MCP server má, Google ho postupně vyvíjí. Na první pohled je to ideální cesta: pár kliknutí a hotovo. V praxi jsme narazili na tři věci.
- Nejde u všech účtů. U Mety nám MCP fungovalo zhruba u 30 reklamních účtů ze sta, u zbytku Meta odpověděla, že pro daný účet MCP zatím nepovolila.
- Neumí všechno. Přes MCP Mety se nám nepodařilo vytvářet remarketingová publika ani pracovat s katalogem. Přes API obojí funguje.
- Spotřebuje docela dost kreditů.
MCP pro Google Ads a Sklik
Google Ads MCP podle naší zkušenosti zatím má, ale hodně omezené a jen pro část účtů. Pro Sklik jsme na konci srpna 2026 MCP neviděli vůbec.
Ještě jeden důvod, proč u klientů MCP nepoužíváme: data jdou přes další službu. Máme s klienty uzavřené NDA a chceme mít co nejvíc pod vlastní kontrolou. Pokud řešíte jen vlastní účet a MCP vám pro něj funguje, je to legitimní a nejrychlejší start.
Agent, který kliká v prohlížeči
Druhá jednoduchá cesta je agent. Model dostane povolení ovládat prohlížeč, otevře si Google Ads nebo Sklik a kampaň naklikává myší jako člověk. Mezitím můžete na počítači dělat něco jiného, občas jen potvrdíte, že je ve správném účtu.
Nevýhody jsou dvě. Spotřebuje ještě výrazně víc tokenů než MCP a trvá dlouho, protože občas klikne vedle a musí to opravit. Za posledního půl roku se to zlepšilo, ale pro pravidelnou práci to nepoužíváme. Dává smysl spíš pro někoho, kdo zakládá kampaň jednou za půl roku.
API: pracnější start, nejširší možnosti
API je přímé rozhraní reklamního systému, přes které si program sáhne pro data nebo do účtu něco vloží. Nastavení je techničtější než u MCP, ale děláte ho jednou. Pak model zvládne v účtu skoro všechno, co byste dělali ručně, a funguje u všech účtů, ke kterým máte přístup.
Je to cesta, kterou používáme na všech klientech. Náročnost získání přístupu se ale mezi systémy hodně liší.
Sklik API klíč: nejjednodušší
Ve Skliku najdete API klíč v nastavení účtu a stačí ho zkopírovat. Žádné schvalování, žádné další kroky. Seznam ohlašuje nové rozhraní Fénix, takže se postup může časem změnit.
Spotřeba tokenů je u Skliku podle naší zkušenosti velmi malá. Jeden token platí pro všechno, Sklik nerozlišuje, kdo z týmu změnu udělal.
Meta Ads API: pár kroků navíc
U Mety to na jeden klik nejde, ale pořád to zvládne i netechnický člověk. Na developers.facebook.com vytvoříte aplikaci s přístupem k marketingovému API. V Business Manageru pak založíte systémového uživatele a ten vygeneruje token.
Dvě věci, na kterých se nejčastěji zasekne:
- Systémovému uživateli přiřaďte všechno, co má AI spravovat: reklamní účty, facebookovou stránku, pixel, případně katalog a instagramový účet. Bez stránky k ní AI reklamu nepřiřadí.
- Token nastavte bez konce platnosti, jinak po čase přestane fungovat a celé generování musíte opakovat.
- Při generování rovnou zaškrtněte víc oprávnění než jen čtení. Když token děláte jednou, ať pak nemusíte znovu, až budete chtít kampaně i vytvářet.
Google Ads API: nejdelší čekání
Google je ze všech tří nejnáročnější. Vývojářský token najdete v API centru svého účtu nebo účtu správce (MCC). Pokud ho děláte poprvé, budete mít nejspíš jen omezený přístup, se kterým nejde v účtu nic měnit. O základní přístup (Basic) musíte Google požádat a přiložit dokumentaci, jak API budete používat. Základní přístup bohatě stačí.
Schválení dřív trvalo 3 až 5 dní. Teď máme případ, kdy čekáme přes tři týdny, a zároveň zprávy od lidí, kterým to přišlo druhý den. Počítejte s tím, že budete muset psát na podporu Googlu a připomínat se.
Kromě vývojářského tokenu potřebujete ještě projekt v Google Cloud konzoli se zapnutým Google Ads API, z něj client ID a client secret, dále refresh token a u agentur login customer ID, tedy desetimístné ID vašeho MCC. Kdo spravuje jen jeden účet bez MCC, login customer ID neřeší. Je to asi deset kliknutí, které uděláte jednou a už se k nim nevracíte.
Záložní cesta: skripty a CSV
Když Google API přístup neschvaluje a kampaň potřebujete hned, jde to obejít. Požádali jsme Claude, ať kampaň připraví jako Google Ads skript. Ten jsme vložili do Google Ads mezi skripty v hromadných akcích, povolili a spustili. Kampaně se během zhruba minuty vytvořily.
Pro jednu malou vyhledávací kampaň je to zbytečně pracné. U větší struktury, třeba rozdělení jedné Performance Max na šest dalších i s kreativami, se to vyplatí. Podobně funguje cesta přes CSV: AI připraví nebo upraví soubor a vy ho nahrajete do Google Ads Editoru.
Kam s API klíči
Nikdy klíč nevkládejte do chatu se slovy „tady máš API klíč“ a neposílejte ani screenshot, na kterém je vidět. Tím ho předáváte službě, kterou nemáte pod kontrolou.
Klíče patří do skrytého textového souboru ve složce, se kterou AI pracuje (typicky soubor .env). Do něj klíč vložíte pod nějakým názvem a uložíte. Modelu pak napíšete jen to, že jste do souboru přidali klíč a jak se jmenuje. Hodnotu si přečte sám, ale v konverzaci se nikdy neobjeví.
Stejný princip platí pro jakýkoli jiný systém, který má API, třeba Microsoft Ads. Cílem je vždy jen získat klíč a uložit ho do toho souboru.
Víc klientů: jeden přístup za hlavní účet
Pro každého klienta zvláštní API klíč nepotřebujete, u Googlu by to ani nebylo reálné. Vygenerujete přístup jen za hlavní účet a AI si odtud sahá do jednotlivých klientů.
- Google Ads: přístup za MCC. Funguje i u vnořených MCC pod vaším hlavním, máme to tak otestované.
- Meta: aplikace a systémový uživatel na úrovni Business Manageru, kterému přiřadíte reklamní účty klientů.
- Sklik: API klíč hlavního účtu, konkrétního klienta pak modelu určíte e-mailem jeho sklikového účtu.
- U Mety pošlete modelu číslo reklamního účtu (část „act_“ z adresy ve Správci reklam) místo názvu. S názvem ho musí dohledávat a pálí tokeny navíc.
Kolik to stojí tokenů
Přes API se spotřeba odečítá z vašeho předplatného Claude nebo ChatGPT. Přesně ji měřenou nemáme. Pro představu: v agentuře zakládá kampaně tímhle způsobem denně sedm až osm specialistů a limit u Claude jsme ani zdaleka nevyčerpali. V ChatGPT na nejnižším tarifu jsme po dni testování, včetně asi dvaceti kampaní, měli využito kolem 6 %.
Tokeny šetří, když si model ke každému klientovi vede poznámky v samostatném souboru. Nemusí pak opakovaně zjišťovat, co už jednou vytvořil, a zbytečně nezahlcuje kontextové okno.